Děti vyrůstají dvěma odlišnými způsoby – introvertním a extrovertním.
Tendence introvertů při hledání vlastní identity je spíše o samostatném objevování zájmů nezávisle na rodině či přátelích. Hledají odpověď na otázku „Kdo jsem?“ a inspiraci často nacházejí například na internetu. Díky tomu mohou být introverti někdy silnější, než si společnost uvědomuje.

Naproti tomu extroverti hledají identitu především prostřednictvím interakcí – s přáteli a rodinou – a jejich zájmy se často vyvíjejí podobně jako zájmy jejich okolí, s jen malými rozdíly.

Hledání identity

Ve vytváření vlastní identity hraje důležitou roli i móda. Společnost, v níž vyrůstáme, má významný vliv na to, jak se vnímáme a jak nás vnímají ostatní.

• Extroverti to mají často jednodušší – identifikují se prostřednictvím interakcí s přáteli, mainstreamových trendů a rodinných zájmů.
• U introvertů to bývá složitější – v dětství mohou mít problém najít přátele, protože jejich zájmy nebývají tak populární jako zájmy ostatních.

Dilema introverta

Představme si například situaci, kdy se první třída základní školy koná venku a spolužáci introverta se začnou nudit a posmívat se mu.

V takových chvílích se introvert se sociální úzkostí může dostat do těžkého dilematu – autenticita versus sociální přijetí.

Introvertní dítě v takové chvíli často hodnotí kvalitu přátelství podle:

• sdílených zájmů
• autenticity
• společných hodnot
• hloubky vztahu

Pokud tyto kvality chybí, může se rozhodnout přátelství ukončit nebo se od něj distancovat.

Předsudky společnosti

V tomto věku společnost často přeceňuje vlastnosti jako je módnost nebo extroverze, které jsou mylně vnímány jako známky úspěchu, inteligence či životní moudrosti.

Naopak introverti bývají podceňováni:

• považováni za nudné, líné, bez zájmů
• stereotypně spojováni s chytrostí v matematice, ale naivitou v jiných oblastech

Příklad:
Tichý a inteligentní introvert sdílí s ostatními zajímavý fakt, ale skupina, která má předsudky vůči tichým lidem, jeho poznámku shodí jako hloupou.
O chvíli později však stejnou informaci pronese extrovert s charismatem a sebevědomím – a skupina ji bez problému přijme.

Univerzitní prostředí

Na univerzitách se introverti dostávají do jiného prostředí – poznávají lidi s podobnými zájmy.
Protože univerzitní prostředí přirozeně podporuje rozmanitost, i extroverti zde často přijímají více introvertních rysů.

• Studenti jsou fascinováni osobnostmi s unikátními koníčky a komplexními zájmy.
• Toto období je pro introverty ideální příležitostí stát se populárními, charismatickými a inspirativními – což je zásadní kontrast k základní škole.

Závěr

Neměli bychom soudit lidi podle jejich jiných zájmů nebo tichosti, protože nikdy nevíme, zda právě ten člověk jednou nebude charismatický, úspěšný a inspirativní.

I tichý žák se špatnými známkami na základní škole může později úspěšně studovat univerzitu a dosahovat skvělých výsledků.

👉 V konečném důsledku nám zaměření na jedinečné zájmy druhých – místo slepého následování mainstreamových trendů – může život obohatit.